Dominik Hašek

To mě vůbec netrápí, je to realita. V 80. letech jsem u toho párkrát byl blízko.

Největší úspěch je pro mě Nagano. Což je tím, že žiju tady v Čechách. Kdybych byl v Americe, tak by se tam asi lidi více bavili o Stanley Cupech.

Ale je dobře, že se výstroj zmenšuje. Hned se ukáže, kdo je rychlý a kdo se umí dobře postavit proti puku.

Problém může samozřejmě být v gólmanovi, ale také to může být tím, že mužstvo nehraje tak dobře, jak by mělo.

To si nemyslím. Už se mě na to ptalo víc lidí. Hokej se sám o sobě vyloženě nezměnil, pravidla hry zůstávají stejná. Takže pro mě je tu jediné vysvětlení, a to je úprava výstroje.

Brankáři jsou teď hodně vyrovnaní a všichni chytají podobným, klouzavým stylem. Takže rozdíly mezi nimi jsou čím dál menší.

Ale vždy budu řadit Buffalo na první místo, protože tam jsem se stal tím, kým jsem.

Nikdy jsem neměl trenéra brankářů, tak jak je dnes zvykem, a svůj styl jsem si vytvořil sám. Měl jsem kolena tak ohebná, že jsem mohl pokrýt spodní část branky lépe než kdokoli jiný.